Yesterday is a history, Tomorrow is a mystery, Today is a gift.

Poslední zvonění, létající mouka a rány druhé světové...

27. června 2008 v 18:15 | Keira-san |  # Akce škola - 9.B El Fin
Pokud jste dnes zaspali, nevnímali zvonění budíku a kašlali na fakt, že jste se probudili do všedního pátečního dne, tak vám tedy přiblížím trochu datum. Poté by mělo být vše jasné :)
Takže, je 27.června.
Z toho plyne => ... ne, není to jen to, že budete muset té hydře, co seděla celý rok za katedrou koupit ňákou kytku. jen abyste se aspoň nakonec trochu zavděčili a byl čistý vzduch. Končí škola, začínají prázdniny.
A Kei-san... Dokončila povinou devítiletou školní docházku! Ani jednou nepropadla! Ani jednou neměla horší známku jak za tři! A každý rok dostala jen jednu poznámku! *o_O... to si kurva měla nechat pro sebe, blbka jedna* *protože vždycky ukázala prstem na druhou stranu* *ale vždycky toužila mít aspoň za půlrok ty tři, čtyři červené poznámky, aby se měla čemu smát ^^* *doma ale řekli: opovaž se, prevíte!*
Takže, když je to tedy za mnou, vyjádřím se o posledním dnu ve své (ex)škole. Téma našeho rozloučení bylo obyč, ale seklo nám to. Všichni jsme šli do gala ;) Třída jak ze žurnálu ^^

Podrobný program byl:
Ráno 5:45 - vstávání nějak podivně brzo (a zvládla jsem to o_O), snídaně (nudaaa), dlouhá doba v koupelně (mno, jo já vim, jsem se sebou musela něco udělat), každoranní venčení psa a pak odchod na tramvaj.
Pokročilejší ráno 7:45 - sraz s Fairy-Tale a její švícou Pettie na Karlínským náměstí, hned se jelo na Náměstí republiky. Zde se koupily dvě růže pro třídní (podlejzačkááá :P). Mezitim, co má švíca Bella stepovala frontou na růže, porzradila jsem, že k šatům jsem si vzala ještě boty na podpatku, ale jela jsem v obyč, abych se rovnou neodrovnala cestou do školy. Fairy, jako vždycky, mě přemluvila, ať si je už obuju...
Kei-san následně jak dement musí utíkat v podpatcích za švícou Bellou (nesla si už koupený kytky) a Fairy, které si náhle všimly, že je už trochu pozdě.
Ráno v plném stádiu 8:00 - dotrmácela jsem se za Bellou a Fairy do školy, lejtka mi přitom mohly prdnout námahou *odteď nenávist k vysokým botám*. A konečně jsme se dostaly do třídy, kde jsme byly příjemně překvapeny ^^ Všem (opravdu, všem!) to děsně slušelo, kulila jsem oči, jak to těm našim pakoním padlo v sakách (a sem tam byla kravata o_O) *miluje muže v saku, ale jen ty starší než ona sama*
Po osmé - přichází třídní *klanění, plazení po zemi, líbání jejích nohou... ježiš, ironie by se neměla tolik přehánět T_T*. Vstáváme, zdravíme, zas sedáme a pak začíná každoroční monolog na konec školního roku. Teď je jen trochu pozměněný, protože děláme škole *té podělané, zasrané škole s nechutně arogantními gymplazisty * dlouho očekávané pápá *a celá škola skáče radostí až do vysoké nadmořské výšky*.
Už popo osmé - rozdávají se ty divné listy, které na vás práskají prospěch, školní docházku a ty dodatky v podobě důtek, známek z chování atd. Obdrželi jsme také od starosty knihy 77 pražských legend od p. Ježkové *ten hooodný starosta* *knížky se asi blbě prodávaly*. Využila jsem toho a nechala si tam našmárat pár podpisů mých nejdražších lidí. Ano, skutečně. Budou mi chybět, i když jsem kvůli nim křičela, řvala a hodněkrát je proklínala. Přirostli mi k srdci (jen někteří z nich...)
Závěrečné zvonění aneb operace ZaZa,čas neurčitý - pár kámošů mi strčilo nenápadně pytlík mouky, že bude prdel, ale já se jí raději zbavila. Potom bych uklízela školu *zapomeňte* a navíc jsem měla černé šaty mé mámi, takže by mě zabila. Spolu s devátou Á jsme se shromáždili nahoře ve čtvrtém patře. Druhá třída šílenců na gala-look kašlali, vzali si barevná trika a popelářské vesty, košťata, mopy a nafouklé balonky (také bych řekla, že by to mohla být prdel, ale kdosi u nás vymyslel zrovna šaty a saka :( ). K tomu obrovský pytel plný mouky, čočky, lahví s vodou a kečupem s hořticí...
Následovalo...
Peklo.
Na zazvonění jsme vyletěli jako šílená zvěř, balonky jsme bouchali jeden za druhým. Rány to byly šílené, třásly se zdi. Obě dvě devítky přímo znásilnili celou školu od horního patra až po přízemí. Já radši pořád utíkala, aby mě nestrhli podělaní šesťáci (Kei-san běhala a v podpatcích!), kteří byli od hlavy k patě od mouky a hořtice *nechutná kombinace*.
Byla to prdel. Řvali jsme, já podpatkem probodávala přeživší balonky, vyhýbala se žlutým cákancům a létající vodě. Úspěšně. Tedy, nakonec mě taky polili, ale jen nohy, takže to celkem šlo :)
Bylo to ale i smutné... Loučila jsem se s naším přírodopisářem, který odjíždí do Ameriky. byl to ten nejlepší učitel, kterého jsem kdy měla T_T a teď se s ním už asi nikdy neuvidím. Skvělý člověk (a... byl děsně hezký ^^ hádejte, kolikrát za život budu ještě mít hezkého učitele přírodopisu?!). Bude s emi po něm stýskat, velmi. Fotil nás ještě celou třídu, poslední skupinové foto :)
A pak...
Asi něco po deváté - kupuje se každému lahváč, jde se chlastat k vodě. Já si vypila jednu flašku a to konečně uvolnilo mou radost z konce školy.
Bylo loučení a pak parta ve složení: Keira, Bella, Fairy, kámoš Andy (přesdívka ode mne, nebudu raději uvádět pravá jména), Šílená Kary (^^ joo, také ode mne sem na blog) a Ali, šla od vody na Flórenc, přes Těšín. Vyřvávali jsme Sladké mámení, Dlouhou noc a další hudební šílenosti. Bylo nám jedno, že tam ze sebe děláme naprosté kretény (navíc, měli jsme na sobě ty saka a šaty, takže to muselo vypadat, že jsme fakt na sračky). Užili jsme si pořádnou prdel :) Pár dospělých se k nám na chvilku přidalo, jinak čuměl celý Florenc jako vyvoraná myš :D
Potom už bylo poslední loučení a parta se rozešla...
Ale pro dnešek to zdaleka není vše ;)
Ještě nás čeká poslední pařva ve Face to face :D
A to bude teprve hlína...
Tak tedy proběhlo mé poslední zvonění. Devítka se rozpadla. Nevím proč, vybavila se mi parta černých maníků z Pána prstenů :D *šibe jí slušně*. Takže toto je asi poslední zápis do této rubriky o mé třídě, IX.B. Je to zvláštní :) Škoda, že jsem o těch našich přátelích nezačala psát dříve... Neznamená to ovšem, že rubrika bude v budoucnu poloprázdná a vycucaná, jako moje peněženka na konci měsíce. Čeká mě totiž další učení, gympl :) To bude teprve maso. A tentokrát nebude Béčko, ale třída Áááá....
Těšte se, za dva měsíce vás seznámím se svou novou třídou. Začne mi nový školní život T_T
*Božeeee.....*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama